Jak rozumět algoritmu: strategie pro profil na LinkedInu

Co se změnilo: LinkedIn se snaží pochopit význam, nejen slova

Jeden z nejcitovanějších lidí v debatě o LinkedIn algoritmu je stratég Richard van der Blom. V únoru popsal dvoutýdenní test, kdy upravil jednu jedinou věc – sekci „O mně“ – a tvrdí, že mu to zvedlo výkon obsahu o 240 %, aniž by publikoval častěji. (Ano, čteš správně: ne víc příspěvků, ale lepší ukotvení profilu.)

Řekněme si na rovinu: LinkedIn nikde nezveřejňuje návody, jak přesně tě bude hodnotit. Ale je čím dál zjevnější, že platforma se opírá o jazykové modely a sémantiku – tedy o to, co text znamená v kontextu.

A tady přichází pojem, který se hodí znát:

Sekce „O mně“ už není životopis. Je to sémantická kotva

Podle této logiky dnes sekce „O mně/Informace“ funguje jako sémantická kotva. Ne jako místo, kam zkopíruješ svůj životopis nebo nějak obecně napíšeš, kdo jsi, ale jako signál, díky kterému LinkedIn pochopí:

• Kdo jsi a jakým tématům se dlouhodobě věnuješ

• Pro koho jsi relevantní

• Do jakého „tematického shluku“ (interest clusteru) má zařadit tvůj obsah

Jinými slovy: když je tvoje „O mně“ jasné, konzistentní a dobře poskládané, LinkedIn má mnohem větší šanci doručit tvoje příspěvky lidem, kteří je ocení – a možná se z nich stanou tvoji zákazníci, partneři nebo budoucí komunita.

Když je naopak „O mně“ roztříštěné (nebo tam není nic), algoritmus tápe. A když algoritmus tápe, distribuce bývá… no, mírně řečeno, rozmarná.

Píšeš pro dvě publika zároveň: algoritmus i člověka

1) Algoritmus

Ten nehledá „sympatie“. Hledá:

• opakující se témata

• konzistenci slovní zásoby

• strukturu a logiku textu

• signály „vlastnictví tématu“ (topic ownership)

2) Člověk (tvůj budoucí klient / spolupracovnice / členka)

Ten nehledá „správné klíčové slovo“. Hledá:

• emoci („aha, ona mluví o mně“)

• důvěru („tohle je někdo, kdo tomu rozumí“)

• relevanci („tohle mi může pomoct“)

• jasný další krok („co mám udělat teď?“)

Chyba, která se opakuje pořád dokola, je snaha napsat jeden text „tak nějak pro všechny“. Protože pak se neděje nic.

Řešení není vybrat si, jestli psát pro lidi, nebo pro mašiny. Řešení je navrhnout text ve vrstvách:

• struktura + klíčová slova = signál pro algoritmus

• význam + konkrétnost + lidskost = důvod, proč člověk zůstane a ozve se ti

Šestibodová struktura „O mně“, která dává smysl algoritmu i lidem

Tuhle strukturu doporučuje Richard van der Blom (a když se nad ní zamyslíš, není to žádná novinka. Podobně píšeš třeba texty pro web). Je jednoduchá a dá se snadno použít:

1) Spouštěč (Trigger) – první 3 řádky

První tři řádky jsou nejdůležitější, protože LinkedIn je zobrazuje všem návštěvníkům profilu, a pokud nekliknou na „více“, nic dalšího se o tobě nic nedozvědí.

Co sem patří:

• 1–2 otázky na „citlivá místa“ tvojí cílovky

• nenásilná výzva, aby návštěvník pokračoval / ozval se / podíval se dál

2) Úvod (Introduction)

Tady se propojí byznys a osobní tón. Nemusíš se dlouze vypisovat, důležité je vypíchnout, „co je pro mě důležité a proč se tomu věnuju“.

3) Positioning

Tady buduješ důvěru. Krátce odpověz čtenáři na otázku: Proč mi věřit?
Roky praxe, typ zkušeností, výsledky, kontext. Žádné vychloubání, ale fakta, která podpoří tvou autoritu odborníka.

4) Nabídka (Offer) – z pohledu kupujícího

Tato část musí být napsaná z perspektivy zákazníků. Zaměř se na jejich bolavá místa, problémy a kontext, nikoliv jen na popis toho, co děláš.

5) Výsledek (Outcome)

Jasně popiš, co se pro klienta změní, pokud s tebou bude spolupracovat. Jaký bude výsledek, čeho dosáhne, kam se posune?

6) CTA (Call to action)

Jednoduchý a jasný návod, jak tě kontaktovat. Richard van der Blom výslovně varuje před vkládáním odkazů na webové stránky v této sekci:

• „Napište mi zprávu tady na LinkedIn“

• „Napište mi na e-mail…“

• „Pokud chcete, pošlu vám šablonu…“

3 kroky, jak to celé zavést

Ideální postup, když chceš mít hotovo rychle, ale kvalitně.

Krok 1: Vyladit první 3 řádky

Cíl: aby se v nich ideální klient/klientka poznal/a a LinkedIn hned pochopil, pro koho tu jsi a s čím pomáháš.

Pomůcka (odpověz si jednou větou):

• koho oslovuju (např. přetížené ženy / lídry pod tlakem / lidi v procesu životní změny)

• jaký problém typicky řeší (hranice, sebevědomí, rozhodování, stres, vztahy, rovnováhu práce – osobní život, „vím, že takhle už nechci“)

• jakou změnu pomáhám udělat (víc klidu, jasnější směr, pevnější hranice, odvaha jednat, funkční návyky)

• jaký typ podpory nabízím (koučink 1:1, doprovázení, struktura + otázky, malé kroky, bezpečný prostor)

Krok 2: Pozitioning + nabídka

Cíl: aby bylo jasné, že v tom umíš chodit – a zároveň mluvíš jazykem cílovky.

Např. u osobní koučky to může být třeba:

• koučovací výcvik / přístup, ze kterého vycházíš (nemusíš vyjmenovat všechno, stačí 1–2 opory)

• praxe (kolik let / kolik hodin / jaké typy klientů – jen to, co je pravda a sedí ti)

• téma, které rozvíjíš (např. hranice, přetížení, sebehodnota, změna kariéry, vztah k výkonu)

• osobní důvod, proč to děláš (jedna věta, která ukáže motiv a autenticitu: „vím, jaké to je…“)

• nabídka popsaná očima klienta: kdy je koučink pro něj/ni užitečný, s čím přichází, co spolu typicky řešíte

Krok 3: Výsledek + přímé CTA

Cíl: aby člověk nemusel přemýšlet, co má udělat. A aby to nepůsobilo jako nátlak.

Typ výsledku u osobní koučky (příklady):

• víc klidu v hlavě a menší zahlcení

• jasnější rozhodnutí (a hlavně schopnost si za nimi stát)

• pevnější hranice bez pocitu viny

• lepší komunikace ve vztazích / v práci

• konkrétní další kroky, které klient fakt udělá

CTA (jednoduše, bez odkazů):

• „Napište mi tady na LinkedInu zprávu a stručně popište, co teď řešíte.“

• „Pokud chcete zjistit, jestli si sedneme, ozvěte se mi do zpráv / e-mailem – domluvíme krátké nezávazné seznámení.“

Jak ti s tím pomůže AI

Smyslem není, aby to ChatGPT napsal za tebe. Mnohem cennější je, že ti pomůže zformulovat strategii.

V článku, ze kterého vycházím, je jednoduchý tip:

Místo toho, abys AI nadiktovala svůj životopis, zeptej se jí:

„Co ode mě potřebuješ vědět, abys mi napsala sekci O mně, která zlepší konverzi a vyzdvihne mě jako autoritu pro moji cílovou skupinu?“

Najednou se dynamika otočí. AI začne klást otázky k věcem, které mají největší dopad:

• komu přesně pomáháš

• jakou hlavní akci má čtenář udělat

• co jsou největší námitky a obavy

• jaký tón má text mít

• jaký výsledek slibuješ (a co naopak neslibuješ)

A pak už jen skládáš odpovědi do struktury.

Posledních 10 % je tvoje autorita (a moc na ní záleží)

AI ti často nabídne výsledek, který je z „90 % dobrý“. Jenže těch posledních 10 % je rozdíl mezi:

• celkem pěkný text
  a

• text, který mluví tvým hlasem, budí důvěru a přivádí správné lidi

Co je potřeba vyladit v posledním kroku:

• rytmus vět (aby to neznělo jako od robota)

• důraz na klíčová slova (ale přirozeně)

• údernost prvních vět

• jasné stanovení pozice („pro koho tu jsem“ bez vaty)

Nejčastější chyby, které sémantickou kotvu sabotují

1. Příliš mnoho témat najednou
   Dnes jedno, zítra druhé, pozítří třetí. Algoritmus neví, kam tě zařadit.

2. Obecné formulace bez upřesnění cílovky
   „Pomáhám lidem růst.“ (Skvělé. A komu přesně, v čem a jak?)

3. Nabídka psaná z tvé perspektivy, ne z jejich
   Místo „co potřebuje druhá strana slyšet“ často čteme „co o sobě chci říct“.

4. Odkazy ven ze sekce O mně/Informace
   Doporučení zní jasně: CTA ano, ale ideálně bez odkazů pryč z LinkedInu. (➡️ Kontaktujte mě tady / e-mailem.)